EKOLOGICKÉ VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI

EKOLOGICKÉ VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI

Ekologie? V poslední době často používané slovo. Téměř denně ho můžeme slyšet nebo číst ve zprávách, firmy se přetahují o to, kdo bude ekologičtější a kdo získá víc Eko certifikací. Ve společnosti se mluví o ekologických katastrofách. Ale co to vlastě v praxi znamená být ekologický, jde to vůbec? Jak má vypadat správná ekologická domácnost? Které vybavení je to nejekologičtější?

Svět se za posledních 150 let neskutečně zrychlil. V roce 1860 pouhých 5% práce vykonávaly stroje, zbylých 95% vykonávaly lidé a zvířata. Do roku 1960 se situace obrátila a poměr byl přesně opačný. 95% práce zastávaly stroje.[1]
Až do dvacátého století tvořili základ stavebnictví místně dostupné materiály jako je sláma, hlína, kámen a dřevo. V současnosti mají designéři a architekti k dispozici víc než 5000 druhů materiálů. Ročně se v Evropě představí přibližně 187000 nových výrobků.[2] Průmysl se neustále globalizuje a vítězí v něm rychlost, pohodlnost a novost. Syntetické materiály nás obklopují ze všech stran a už vlastně ani nevíme v čem bydlíme, spíme nebo co jíme.

Můžeme být v tomto našem globálním světě stoprocentně ekologičtí, aniž bychom se jako sv. František z Assisi vysvlékli do naha a odešli poustevničit do lesa? Bylo by naivní myslet si, že ano.
Naše lidské konání má tak širokosáhlé dopady, že zdaleka nestačí udělat dvě tři opatření, dát ruce za hlavu a myslet si, že už máme svědomí čisté. Je potřeba na tom neustále pracovat.

Ale jak? Je nějaký jednotný návod na to, jak mít ekologickou domácnost?

Ze všech stran jsme masírováni miliónem reklam, strýček Google už je tak zahlcený hloupostmi, že už ani on sám neví co je pravda a co ne. Jeden den se dočteme o tom, co ekologické je, a hned druhý den nám to někdo vyvrátí.

Podle mě je nejdůležitější oprošťovat se od konzumu. Nekupovat každou hloupost, kterou mají zrovna v supermarketu s třiceti procentní slevou. Nenechat se zblbnout Ebayou nebo aliexpresem, když do nás pod tlakem tlačí výrobky za třetinovou cenu od asijských soudruhů a zapomínají nám objasnit souvislosti jejich laciné neetické výroby.
Je zapotřebí co nejvíc využívat staré, už vyrobené věci. Opravovat, recyklovat, nakupovat po bazarech, v sekndhandech a u vetešníků. A když už kupuji novou věc, je důležité si rozmyslet, jestli ji opravdu potřebuji a když jo, tak si zjistit z čeho, kde, kdy, jak a kým je vyrobená a také jak ji budu likvidovat. Potom už záleží na zdravém rozumu každého z nás.

Často slyším, jak se lidé ptají po ekologičtější alternativě nějakého předmětu a vůbec jim nedochází, že nejekologičtější varianta je, ten předmět prostě nemít. Nemůžeme se obejít bez věcí, které někdo vynalezl teprve před deseti, dvaceti, možná třiceti lety a zapomínáme na to, že lidé před námi bez nich žili tisíce let.

Naše společnost potřebuje změnu. Nebojme se ji!

Je naprosto úžasné se zastavit, zpomalit, nenechat se semlít bleskovou rychlostí médií a víc se navracet k přírodě. Vracet se zpět ke kořenům, tam kam patříme.

Doba plastová pomalu končí, na bosé lidi a na vegany se přestává pohlížet jako na blázny a lidé začínají víc myslet na svoje zdraví a osobní pohodu. Proč? Protože dobro vždycky zvítězí.

 



[1] CHOUINARD, Yvon a Vincent STANLEY. Zodpovědná firma: jak podnikat tak, aby to bylo prospěšné nejen vlastníkům, ale i ostatním lidem a planetě. Praha: PeopleComm, 2014, str. 48.
[2] INTERIÉRY, Design, materiály, projekty. Časopis pro designéry, architekty a profesionály z oboru interiérů. 3. vydání, ročník 2017. Vydavatel: Ing. Iva Bastlová, DiS. ISSN 2464-7047

Tagy příspěvků